Restaurování

Restaurování koberců, opravy koberců, restaurování perských koberců, restaurování  hedvábných a orientálních koberců a odborně způsobilé provádění péče a údržby orientálních koberců poskytujeme našim klientům v oblastech strojového obšívání koberců, ručního našívání strojově tkaných třásní, dobarvení koberců, doplnění koberců a likvidace molů ve špičkové kvalitě dle našich interních firemních standardů, směrnic  a norem IICRC™ a odborně prováděcího systému PERSIAN®.

Naše firma Vás seznámí s tím, jak se vhodně  postarat o přírodní koberce a textilie,  jak je správně čistit a užívat tak, aby se zbytečně neničily a dlouho Vám vydržely v tom nejlepším možném stavu.

obchodní ochranná známka PERSIAN® definuje značkový technologický koncept odborně způsobilé prováděcí firmy Kobercový Servis® zaměřený na pravidelnou údržbu, čištění, oživení a impregnaci umělých, přírodních, vlněných, perských a hedvábných koberců, textilních a kožených sedaček, křesel, židlí a čalouněných materiálů. Tato značková koncepce přináší maximální profesionalitu v plné součinnosti se zachováním etických, ekologických a jakostních prováděcích standardů včetně smluvní garance poskytovaných služeb zhotovitele.

Slovo „koberec“ v cizích jazycích má určité podobnosti a vychází ze starořeckého slova tapestos. V němčině je to teppich, ve francouzštině je tapis, v italštině tappeto, v angličtině Carpet. Carpet se užívá pro větší a velké formáty a pro menší a předložky či běhouny se užívá rug. Carpet nebo-li v češtině koberec vznikl z latinského slova cooperire – pokrývat, přikrývat.

Pravé ručně vázané koberce z Orientu jsou považovány za nejkrásnější a nejlepší na světě. V minulosti se často vyskytovaly v klasicky zařízených domácnostech, ale již několik let jsou ceněny zejména pro svou originalitu a autentičnost. S návratem k pravým hodnotám jsou dnes opět v módě také orientální koberce. Ať už se jedná o rustikální, měšťanské nebo moderní koberce, bez problémů do nich zapadnou a dodají každé místnosti příjemnou, útulnou atmosféru. Zejména modernímu interiéru, který je často jednoduchý a přímočarý, může klasický koberec dodat exotický a hodnotný nádech.

Definice orientálního koberce

V rozmanitosti orientálních koberců a jejich charakteristikách je často obtížné se vyznat i pro odborníky. Dokonce ani u pojmu „Orient“ není často jasné, kterou oblast přesně označuje. Tato mezera vznikla v důsledku různých přístupů k hodnocení. Zatímco dnes obvykle ztotožňujeme muslimské země Blízkého a Středního východu s Orientem, dříve se Orient nazýval Orientem . Patřily sem všechny asijské země na jih od Ruska, tedy i Čína, a severoafrické země. Orientální koberec vychází také z této starší definice území, a proto jsou do něj zahrnuty i marocké a čínské koberce.

Co dělá ručně vázaný orientální koberec orientálním kobercem?

Kvalitní orientální koberce bývají nejčastěji vyrobeny z ručně spřádané ovčí vlny, vzácněji z vlny kozí nebo velbloudí. Kvůli větší pevnosti a trvanlivosti se stále častěji pro osnovu používá také bavlněné vlákno, vlas bývá vlněný, někdy bavlněný. Luxusnější koberce mohou být celohedvábné, nebo s hedvábným vlasem na bavlněné osnově. Na první pohled se vyznačují vysokým leskem. Výjimečně se využívá kovových vláken – stříbrných nebo zlatých.

Z hlediska techniky výroby můžeme koberce rozdělit na dva základní typy: koberce vázané (s vlasem) a tkané – kelimy (kilimy), koberce oboustranné bez vlasu. Zvláštních druhů tkaných koberců existuje celá řada, například technika žili, cicim, sumak a další.

Vázané koberce (s vlasem) dělíme podle druhu vázaného uzle. V zásadě jsou všechny koberce vázány buď symetrickým (tureckým, ghiordes) uzlem, nebo asymetrickým nepravidelným (perským, senneh) uzlem. Nejsou to uzly v pravém slova smyslu, ale pouze smyčky, které jsou protažené kolem dvou, vzácně tří nebo čtyř nití osnovy.

asymetrický uzel (perský)

Dva hlavní typy uzlů se dají snadno rozlišit. Koberec ohneme podélně přes šířku, to znamená ve směru útku. U symetrického (tureckého) uzlu je vlna omotána kolem dvou vedlejších nití osnovy a konce uzlu procházejí mezi nimi. U asymetrického (perského) uzlu se smyčka točí kolem jedné nitě osnovy a druhá polovina se točí kolem vedlejší nitě osnovy, druhá nit osnovy tedy leží mezi dvěma konci uzlu. Výsledkem je, že při pohledu do vlasu symetrické (turecké) vazby není osnova viditelná, zatímco v případě asymetrické (perské) vazby je možné vidět jednu ze dvou nití osnovy.

K rozlišení typu uzlu u velmi kvalitně vázaných koberců potřebujeme zvětšovací lupu. Rozdíl mezi vazbou tureckou a perskou nenaznačuje žádný rozdíl v kvalitě koberce. U velmi kvalitně vázaného koberce umožňuje asymetrický perský uzel nepatrně větší univerzálnost pro složitější motivy, k vytvoření měkčích linií.

Hustotu uzlů (dostavu) na 1 dm² určuje síla použitého materiálu, což znamená, že hedvábné koberce jsou daleko jemnější než vlněné. Jemně vázané koberce v podstatě určují vyšší cenu než koberce hrubě vázané. Je to proto, že cena materiálu je vyšší a zhotovení trvá delší dobu. Přesto není pravidlem, že koberec s vyšší hustotou uzlů musí být lepší a dražší. Kvalita a cena koberců je ovlivněna mnoha dalšími faktory – stářím koberce, jeho jedinečností, kvalitou tkaní, zpracováním materiálu i barevnosti a v neposlední řadě místem vzniku, originalitou i vzorem.

Dostavu nejlépe zjistíme na rubu koberce. Spočítáme vždy 10 cm horizontálních a 10 cm vertikálních uzlů, poté tato čísla vynásobíme. Nejlepší výsledek získáme vypočítáním průměru z několika různých částí koberce. Při počítání uzlů v horizontálním směru (po útku) je důležité si zapamatovat, že každý uzel prochází přes 2 nitě osnovy.

Orientační kvalita koberců podle počtu uzlů na 1 dm²:

• Do 500 uzlů – velmi hrubý
• 500 – 1000 uzlů – hrubý
• 1000 – 2000 uzlů – středně jemný
• 2000 – 2500 uzlů – jemný
• 2500 – 4500 uzlů – velmi jemný
• nad 4500 uzlů – extrémně jemný

Restaurování orientálních koberců

Metodika renovace a restaurování textilií je určena odborně způsobilým pracovníkům v oblasti památkové péče, také těm kteří se s tímto materiálem pravidelně setkávají.  Metodika restaurování seznamuje s původem, technologií výroby, symbolikou, původním a druhotným využitím orientálních koberců a postupně vede v jednotlivých krocích ke zpracování tohoto materiálu (základní evidence, dokumentace, podává návody pro péči o historické orientální koberce, stanovuje režim zacházení a výstavní využití). Restaurování tapisérií, koberců a konzervování historických textilií je významnou částí a činností naší firmy. Zabýváme se konzervováním velkoplošných gobelínů, historických koberců a také restaurujeme textilie.

Před vlastním restaurování je vždy provedeno zhodnocení poškození dané textilie. Následně je navržena oprava včetně jejího rozpočtu – ze zásady jako první dáváme takovou variantu konzervování, která by podle našeho úsudku byla nejlepší k celkovému co možná nejkvalitnějšímu zrestaurování a nejdelšímu prodloužení životnosti dané historické textilie. Samozřejmě ale ctíme zájem investora, co se rozsahu a typu provedených konzervátorských prací týče a samotné restaurování započne tedy až po dohodě s daným investorem.

K dochovanému historickému materiálu přistupujeme citlivě se snahou v plném rozsahu tento materiál zachovat. Opravujeme jak poškození drobná, tak rozsáhlá a jsme schopni dotkat i chybějící části poškozených ploch.

Způsoby/techniky restaurování a druhy konzervovaných textilií

Zaměřujeme se na restaurování a konzervování textilií různými šicími restaurátorskými či konzervačními způsoby, jako je neznatelná textilní retuš a rekonstrukce, šitá celoplošná skeletáž na lněný plátěný podklad se zachováním principu reversibility zásahu apod. K historickému dochovanému materiálu přistupujeme citlivě se snahou v plném rozsahu tento dochovaný materiál zachovat. Opravujeme jak poškození drobná, tak rozsáhlá, jsme schopni dotkat i chybějící části ploch takto poškozených materiálů v rámci restaurování koberců tkaných kilimových i ručně vázaných orientálních i jiných koberců.

Čištění v rámci restaurační práce je častý úkon. Toto provádíme  u textilií a koberců, které byly jakýmkoliv způsobem (mechanicky, nikotinem, mastným prachem apod.) znečištěny. Čištění probíhá vždy před zahájením restaurátorských či konzervátorských prací nebo i samostatně, pokud by restaurátorské práce následně neprobíhaly.

Postup čištění v rámci přípravy na restaurování či bez něj

• Průzkum stavu znečištění textilie a posouzení příčiny a způsobu znectění
• K určení metody a způsobu následného čištění provedeme nejprve testy stálobarevnosti jednotlivých barev textilních vláken, z nichž je uvedená textilie vytvořena

Na základě výsledků těchto testů a po dohodě s investory jednotlivých prací zvolíme vhodnou metodu a postup čištění textilií, které provádíme různými metodami:

• Nejprve zbavíme ušpiněné textilie prachových povrchových částí, které mohou chemicky jednotlivá textilní vlákna v průběhu času narušovat, a to citlivým ručním luxováním přes ochrannou textilní síť
• Pokud testy stálobarevnosti ukážou, že barvy v mokré studené či teplé lázni nezapouští, volíme k čištění tzv. mokrou cestu ve vodní lázni (demineralizovaná a neionizovaná voda) a s přídavkem neutrálního pH detergentu.
• U textilií, kde je obava, že by barvy mohly v uvedeném mokrém procesu zapouštět, provádíme čištění tzv. suchou cestou, tedy suchou pěnou, čistícími speciálními prášky odstraňujícími prachové částice, případná lokální silná ušpinění chemicky, voskové skvrny pomocí savého papíru a zahřátí a různé speciální textilie (např. ornáty, mitry atd.) potom čistíme postupným jemným, ručním tupováním destilovanou vodou a detergentem.
• Čištění historických textilií: Textilie (výšivky, gobelínové potahy, jacquardy) se sejmou ze sedacího nábytku a před čištěním se zafixují na pevnou síť, aby se po čištění nezměnil jejich rozměr a bylo možné je po opravě na původní nábytek znovu přečalounit.